Průhonický park, jeden z největších přírodně krajinářských parků Evropy, jsme navštívili 9. září 2011 v průběhu poznávací akademie.
Arnošt Emanuel hrabě Silva Tarouca, potomek starého portugalského rodu a jeho moravské větve ze zámku v Čechách pod Kosířem, měl skutečně šťastnou ruku, když se v roce 1885 oženil s vnučkou držitelů Průhonic rodu Nostic – Rieneků Marií Antonií Gabrielou Nosticovou. Objevil půvabné údolí meandrovitě vinoucího se potoka Botiče a svou lásku k přírodě, české krajině a také své dendrologické znalosti zůročil při přestavbě zděděného původního zámku do stylu české novorenesance a založením rozsáhlého přírodně krajinářského parku v údolí tohoto potoka.
Toto malebné údolí za spolupráce zahradního architekta Františka Thomayera a dendrologa Camila Schneidera proměnil ve skutečně romantický výtvor přírody a tvůrčího lidského ducha. A. E. Silva – Tarouca, ač původně doktor práv, m. j. také c. k. ministr orby, od roku 1908 zastával funkci presidenta Dendrologické společnosti Rakousko – Uherska a v roku 1922 stal se také předsedou Československé dendrologické společnosti.
Z nejrůznějších končin světa nechal přivézt zajímavé dřeviny, zejména jehličnany. Ale především tu založil rozsáhlou sbírku rododendronů (na 8000 jedinců o stovce druhů a kultivarů) jejichž rozkvetlé plochy nemají na jaře v Čechách konkurenci. V roce 1927 však musel z důvodu finanční tísně prodat veškerý nemovitý majetek v Průhonicích československému státu (údajně za 1 korunu). Nicméně v Průhonicích působil i nadále jako odborný poradce až do své smrti. V současnosti o hraběcí dědictví pečuje Správa průhonického parku Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Krásné průhledy se zrcadlícími se vodními plochami, loučkami a porosty rozmanitých dřevin vytvářejí nádherné krajinné obrazy. Každý, kdo má oko a také trochu potřebné fantazie musí nacházet tuto nevšední krásu i tam, kde ji příroda pouze naznačila. Dnes zámecký park, rozšířený o botanickou zahradu na návrší Chotobuz, Oboru, rybník Bořín a další plochy, čítá na 250 hektarů a okolo 1600 druhů rostlin. A nejenom rododendrony. Bohatá je sbírka alpinek, kosatců, růží a jiných rostlin.
Na jednom z doplňujících snímků je zakládající předseda Svazu květinářů a floristů ČSFR Ing. Zdeněk Nachlinger, kterého přínos československému zahradnictví při příležitosti jeho životního jubilea byl stvrzen vysazením stromu, okrasného kultivaru javoru (Acer platanoides Leopoldii) v tomto parku. Pěkná a následování hodná to tradice.

Text Jiří Gregorek
Foto Ivan Staňa, Zdeněk Nachlinger, Jiří Gregorek

Ještě jste v Průhonickém parku nebyli? Pojďte s námi na virtuální prohlídku:

Průhonický park

error: Obsah je chránený!!