Ve společenském klubu 18. dubna 2013 přednášel o době Karla IV. A Karlově univerzitě Jirka Gregorek. Přinášíme vám několik zajímavostí, které i pro většinu z nás byly neznámé.
Český a německý král, císař říše římské Karel IV. je jistě nejznámějším českým středověkým panovníkem. S jeho osobou je spjat rozvoj hlavního města Čech. Tvář, kterou dal Karel IV. jím založenému Novému městu pražskému, se v základním pojetí nezměnila dodnes. I další zásluhy tohoto panovníka ve prospěch Čech – založení Karlovy univerzity, postavení Karlova mostu, Karlštejna, chrámu svatého Víta a jiné – udávají ráz Praze dodnes. Od „Karlovy“ doby patří Praha k nejvýznamnějším městům střední Evropy.
Karel IV. Se narodil 14. 5. 1316. Byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, byl tedy po matce Čech, po otci Němec. Celý jeho život byl spjat jednak s Čechy, ale i se sousedními německými městy. Na jeho život měly kromě jeho rodičů vliv také čtyři manželky – Blanka z Valois, Anna Falcká (z manželství pochází syn Václav IV.), Anna Svidnická a Alžběta Pomořanská (z manželství pochází Zigmund – zvaný zrzavá liška).
V roce 1346 se stal Karel IV. králem římským a českým a poslal do Říma žádost papežovi o povolení založení univerzity v Praze. Papež vydal listinu, která ustanovuje, aby v městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo učení a zaručuje uznání magisterských hodností v celém křesťanském světě (M. Svatoš „Dějiny Univerzity Karlovy“). Univerzita po schválení zemským sněmem byla slavnostně založena 7. 4. 1348. Letos je tomu už 665 let. Dějiny Karlovy univerzity tvoří nedílnou část českých dějin a kultury. Zajímavé jistě z pohledu české historie je, že když Kolumbus objevil Ameriku, na naší univerzitě už se téměř 150 let učilo!
V té době už byly univerzity v Paříži, Bologni. Po pražské byly založené ve Vídni, Krakově, Heidelbergu, Kolíně nad Rýnem. Nově založená univerzita měla 4 fakulty – lékařskou, právnickou, teologickou a artistickou. Nejprve se učilo v klášterech, při katedrálách, v soukromých domech. Až v roku 1383 věnoval Václav IV. univerzitě palác, dnešní Karolinum, který se stal sídlem rektora a koleje. Další koleje vznikly v těch letech na Starém městě pražském. Karel IV. pamatoval také na finanční zajištění univerzity, a proto jí připisuje do majetku vesnice kolem Prahy i s lesy a loukami. V 60. letech 14. století dostává pražské učení pevnější řád, učitelé a žáci jsou rozděleni do národů – český, polský, saský a bavorský. Národní a názorové napětí se začalo projevovat od roku 1384 . Až roku 1409 z důvodu těchto rozepří byl vydán Dekret Kutnohorský, který přiřkne českému národu při rozhodování tři hlasy a cizincům jen jeden hlas. Univerzita tím ale přichází o svůj mezinárodní věhlas. Mnoho učitelů a žáků odchází do jiných univerzit.
A ještě jeden údaj. 7. 4. 1348 byl poprvé použit termín „země Koruny české“. Pod ním se v té době rozumělo království české, markrabství moravské, nové slezské knížectví a Horní Lužice. Od roku 1368 i Dolní Lužice a roku 1373 Braniborsko.
Na závěr z „Vita Karoli“:
„Královskou důstojnost zdobí, když se vládce stará o to, jak se má jeho lid, než o to, jak se má on sám. Neboť král je spjat s lidem jako duše s tělem“.
To jsou slova krále českého a německého a z přízně Boží dobrotivosti císaře římského „otce vlasti“ Karla IV.
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře