Podzimní činnost společenského klubu při ČSvK  jsme zahájili výletem do přírody. 12. září, za krásného počasí, jsme linkovým autobusem absolvovali krátkou cestu na místa zatopená vodou Ružínské přehrady, do bývalé obce Košické Hámre (autobusový lístek stojí důchodce neuvěřitelných 0,20 EUR). Nebylo to poprvé, co jsme obdivovali krásu přehrady ve Slovenském Rudohoří v oblasti Bujanova, Sivce – místa zatopených obcí Roľova Huta nebo Ružín. Tentokrát jsme se vydali do obce v srdci hor, která se v minulosti mohla chlubit výrobky z rudy nejen v Uhrách.

Zatopení se datuje, pokud si to dobře pamatuji, do roku 1968. Přehrada na řece Hornád měří od Margecan až po bývalou obec Ružín 9 km, ale byla zatopená i obec Košické Hámre na přitékající říčce Belá s potokem Opátka. A tentokrát jsme se vydali právě tam. Sraz byl u košické Lokomotivy v 10 hodin. Bylo jasné, že účastníky čeká krásný den. Jízda přes Alpinku a Jahodnou trvala chvíli a už nás čekal most přes přehradu, kde jsme vystoupili. Občerstvení a posezení v příjemném hotelu Sivec  přišlo velmi vhod. Poté se žádalo i trochu pohybu. Sešli jsme dolů k přehradě. Dozvěděli  jsme se něco o historii obce Košické Hámre, kde se těžily a zpracovávaly rudy. Obrázek bývalé obce byl svědectvím dob minulých. Vydali jsme se cestou k hornické obci Opátka.

Paní Babjáková a Ježová, časté návštěvnice tohoto kraje, se podělily s účastníky o některé zajímavosti. Například, že na bývalé jednokolejné železniční trati vedoucí kolem Hornádu do Košic (vlak tudy jezdil do 50. let) existovala železniční  zastávka Košické Hámre a byla od obce vzdálená 3 km. Paní Babjáková si tuto stanici pamatuje ještě než byla zatopená, byla ale už v rozvalinách. Doma měla drátěné držadlo na vařečky z domácnosti stanice, ale během let zmizelo v nenávratnu. Na železniční zastávku vozil cestující z obce kočár majitele hamrů. Anebo že koryto Hornádu, vinoucí se před zatopením mezi skalisky, se nazývalo Velký prielom Hornádu (Malý prielom Hornádu je v Slovenském ráji). A že před tímto „průlomem“ v dávné minulosti zůstala strachem stát turecká vojska táhnoucí od Košic na Spiš.

V hotelu Sivec nás čekal výborný oběd a poté jsme opět sešli k vodě. Vydali jsme se opačným směrem, a to k místům pod vrcholy Sivce a Drienkové skaly. Pro některé z nás je už výstup na tyto překrásné výhledové vrcholy pouhým přáním, ale snad se najdou i tací, co byli námi inspirováni.

Vše se podařilo. Počasí, výborné autobusové spojení, nenáročná procházka.

Takže, příští rok opět!

 

Miluše Babjaková

Foto Ivan Ježo

 

https://www.zonerama.com/Link/Album/5769219

Klubové akceVýlet na místa zatopená Ružínskou přehradou