Tradice mají smysl. A je nutno je dodržovat.
Proto jsme tradične první červnový čtvrtek vyhradili oblíbené zahradní slavnosti, setkání přátel s přídavkem kultury, v přívětivém prostředí Botanické zahrady. Tak jako každý rok, ani letos tradice nesklamala. I když pár dní před zahradní slavností slunce pálilo až peklo, věřili jsme, že v onen inkriminovaný čtvrtek bude vše tak, jak má být. V poledne se obloha zatáhne, přijde silný vítr, smáčí trávu, na které pak nebude možné předvést kulturní program v plné parádě, vzápětí ale vykoukne slunce a budeme se, jako jiné roky, spokojeně bavit.
Letošní zahradní slavnost se ovšem téměř nekonala. Nejenom, že přišla těžká mračna a vítr rval od úst slova i celé věty, ona se nám celá příroda na chvilku zbláznila. V obavách jsme sledovali ručičky hodinek, které pádily svým tempem, déšť – nedéšť. Když to potrvá ještě chvilku, prostě budeme muset slavnost zrušit, nikdo nepřijde a nám, organizátorům, zůstanou oči pro pláč.
Pro případ, že by přece jenom někdo přišel, přesunuli jsme všechno dovnitř, do vestibulu, který jindy vypadá dosti veliký. Když si však spočtete, že měl hrát Dechový orchestr mladých Košice, který čítá kolem 40 muzikantů, že měl doprovázet mažoretky, kterých bylo tak akorát do tuctu, na své vystoupení se těšily i děti z taneční školy, kterých mělo být 12 – 15 a Ženský sbor českého spolku také není nejmenší co do počtu účinkujících, nezbylo by pro diváky ani místo ke stání kolem zdí.
Naštěstí, náš šikovný a zkušený pomocník z Botanické zahrady Robert Gregorek si věděl rady. Dechový orchestr hraje trochu za rohem, mažoretky nastupovaly z bočního schodiště, malé tanečnice také a pro Ženský sbor se schody staly dokonce jevištěm.
Nejvíc a mile nás překvapilo, že členové spolku a naši příznivci se nedali odradit řáděním živlů a přišli v hojném počtu.
Vše se nakonec díky porozumění a vzájemné pomoci povedlo. Zahradní slavnost byla jako z pohádky – byla a nebyla v zahradě, po programu pod střechou přece jenom sluníčko vyšlo a tak došlo i na oblíbenou procházku a návštěvu skleníku s exotickými motýly.
Pro jistotu jsme ovšem neohlásili přesný termín příštího zahradního koncertu, snad se nám povede prolomit smolnou tradici průtrže mračen. Těšíme se na příští setkání v Botanické zahradě!

Alena Királyová, foto Jiří Gregorek

Ze života spolkuVe znamení deště