Pro červnové setkání čtenářů dobrých knih v rámci cyklu Už vím, co budu číst jsme vybrali díla A. Jiráska, J. Kolárové a J. Klímy, čímž jsme pokračovali v abecedním pořadí spisovatelů.  Literární odpoledne se konalo tradičně v košické Veřejné knihovně Jána Bocatia.

V knížce jednoho z nejpozoruhodnějších spisovatelů druhé poloviny 20. století Josefa Jedličky Český typy aneb poptávka po našem hrdinovi, se čtenář ve stati o A. Jiráskovi mimo jiné dočte, že Praha pohřbívala A. Jiráska s nebývalou okázalostí. Sám autor jako malý chlapec byl toho svědkem. A. Jiráska, posledního představitele národního obrození, spisovatele lidového a milovaného, vyprovázely na poslední cestě statisíce lidí z celé země.
Protože žijeme na východě Slovenska, tak jsme z bohaté literární tvorby Aloise Jiráska pro setkání čtenářů vybrali ukázky z III. dílu historické trilogie Bratrstvo pod názvem Žebráci. Než autor začal tuto trilogii psát, vydal se dvakrát po stopách bratříků na Slovensko a nevynechal ani Košice. A tak se střídaly zapsané vzpomínky A. Jiráska z těchto cest s ukázkami z Bratrstva. Ty poté doplnil pohled na dějinné události z jiného pramene, z Palackého Dějin národa českého: Jan Jiskra z Brandýsa za mládí sloužil v dalekých zemích, dobré služby prokazoval i králi Albrechtovi, proto mu „ ku konci r. 1440 královna Eliška svěřila vrchní moc a důstojenství nejvyššího hejtmana krajin podtatranských“. Nebyl jen vítězným válečníkem, ale i vladařem v jemu podřízených zemích. Pochopitelně se zde můžeme dočíst i o osudech dalších vojevůdců známých z Jiráskova Bratrstva. Posluchači si vyslechli také ukázku popisující situaci bratříků po odchodu Jana Jiskry z Brandýsa a jak neslavně skončil Táborský spolek v Kostolanech u Trnavy.

Hudebním předělem od klasika české literatury k současným českým spisovatelům byl Norský tanec od G. Griega pro čtyřruční klavír v podání M. Kučerové a R. Píše.

Ze současných českých spisovatelů se návštěvníci mohli seznámit s Jaromírou Kolárovou a Josefem Klímou. J. Kolárová byla prozaička (zemřela v roce 2006), autorka literatury pro mládež, filmová a televizní scénáristka. Ti dříve narození si jistě pamatují film Holky z porcelánu nebo Léto s kovbojem, které byly natočeny podle scénáře J. Kolárové. Televizní podoby se dočkala i kniha Chtěla bych ten strom, ze které byly dvě ukázky. Klasický příběh nerovné  lásky je určený především pro ženy.

Šedesátiletý J. Klíma je populární televizní reportér, publicista, spisovatel a scénárista. Kromě pořadu na Nově Na vlastní oči, který vede od začátku, dokončuje nový televizní seriál Expozitura. Podle jeho knih a scénářů byly natočeny filmy Radikální řez, Rekviem pro panenku, Nahota na prodej. Poslední ukázkou literárního odpoledne byla ukázka z detektivního románu Radikální řez.  V anotaci z publikace Veřejné knihovny J. Bocacia 1000 dobrých knih od Š. Kolivoška, autor mimo jiné napsal: jedná se o výborný detektivní román napsaný kultivovaným jazykem. Je to víc než detektivka. Je to kniha o rozdílnosti dvou etnik a o snaze vzájemného pochopení.

Druhé letošní literárně-hudební odpoledne uvedla a slovo na závěr měla jako vždy ředitelka knihovny K. Kernerová, ukázky a doprovodné texty si posluchači vyslechli v podání H. Miškufové, M. Kučerové a E. Balušíkové,  slovo klavírními improvizacemi doplnil R. Píš.

Těšíme se na další naše setkání koncem října, na kterém představíme Josefa Čapka jako malíře a spisovatele.

Eva Balušíková

Už vím, co číst a poslouchatUž vím co budu číst – trio Jirásek, Kolárová, Klíma