Statečný postoj umělkyně

Když jsme letos stáli s hlubokou úctou v Lidicích, před pomníkem 82 umučených lidických dětí, poklonili jsme se i umění sochařky Marie Uchytilové Kučové, která sousoší vytvořila.
Tato umělkyně je též autorkou mince, která platila v bývalém Československu několik desetiletí. Roku 1975 měla přijít do oběhu nová československá koruna. Do veřejné anonymní soutěže bylo přihlášeno 107 návrhů. Porota ocenila 13 z nich, mezi kterými byl i reliéf Marie Kučové. Výběrová komise původně doporučila k realizaci návrh s hutníkem. Jenomže ministr financí J. Ďuriš si vymínil mít poslední slovo a svým rozhodnutím nevědomky prosadil návrh Marie Kučové. Mince v hodnotě 1 Kčs byla do oběhu uvedena 2. 9. 1957. Byla vyražena z hliníkového bronzu, měla průměr 23 mm a vroubkovaný okraj. Na líci mince byl státní znak ČSR, okolo něj nápis Republika Československá v jednom řádku s dvěma lipovými lístky, mezi nimi byl rok výroby. Na rubu měla mince obraz ženy, jak pravou rukou sadí do země lípu a v levé ruce drží lipovou sazenici, o zem má opřený rýč. Nad sazenou lípou bylo označení hodnoty mince – 1. Pod obrazem jméno autorky. Mince platila do 14. 10. 1993.
Komu však patřila tvář ženy na minci?
Tvář patřila Bedřišce Synkové. Bedřiška byla aktivní mladá žena, která po komunistickém zákazu nadále tajně vedla skautský oddíl Ostříž. Za to byla roku 1953, jako devatenáctiletá, odsouzena za vlastizradu. Za tento „ohavný“ zločin ji vyměřili 10 let. „Nikomu jsme nechtěli škodit, ani jsme nikomu neškodili. Nepovažovali jsme za nutné zákaz skautingu respektovat, protože jsme nevěděli proč,“ vysvětlila svoji tehdejší činnost. Matka Bedřišky pracovala jako sekretářka na umělecké škole a se svým neštěstím se svěřila sochařce Marii Kučové, která na škole učila. Marie Kučové se celý příběh dotkl, protože byla velmi citlivá a bytostně nesnášela nespravedlnost. Zobrazením Bedřišky na minci vyjádřila svůj nesouhlas s režimem. Nastal historický paradox – novou minci zdobila tvář ženy, která si v době její emise odpykávala čtvrtý rok trestu a nespravedlivě odsouzené děvče tak mělo svůj pomník v kapse každého občana Československa.

Vlado Šípoš