Ve dnech 22. a 23. května 2010 uspořádal Český spolek na Slovensku seminář o životě národnostních menšin ve státech EU. Konal se v Tatranské Štrbě, s podporou Ministerstva kultury SR, programu Kultura národnostních menšin 2010.
Na semináři s uvedenou tematikou jsme se sešli již potřetí. Podle odezvy zástupců ČS jsou semináře přínosem pro českou menšinu, sdruženou v Českých spolcích na Slovensku. Poznáváme život, udržování národnostních kultur, udržování mateřského jazyka, problémy finanční a jiné jak menšin na Slovensku, tak menšin sousedních států. V roce 2008 přijala naše pozvání zástupkyně menšiny Chorvátů v rakouském Burgenlandu. V roce 2009 to byla zástupkyně Slováků z Maďarska a zástupci Bulharů ze Slovenska.
Letos se našeho Semináře účastnili zástupci Karpatsko – německého spolku z Košic a Svazu skautů rusínsko – ukrajinské národnosti. Předseda Českého spolku na Slovensku nejprve přivítal zástupce a poté podal hostům informaci o organizaci Českého spolku, o zastřešujícím orgánu ČS na Slovensku o postavení regionálních českých spolků na Slovenska. Dále o zastupování ČS na MK SR, na Radě vlády, na MZV ČR, v Senátě ČR a příležitostných potřebných jednáních. Zdůraznil, že z důvodu dosti podobných problémů menšin na Slovensku chybějí informace o životě menšin na Slovensku. Proto již po třetí konáme seminář se zastoupením jiných menšin.
Svaz skautů rusínsko-ukrajinské národnosti
Toto sdružení zastupovali manželé Mgr. Leontin Dohovič a JUDr. Helena Dohovičová. Uvedené sdružení je jedním z organizovaných spolků rusínsko – ukrajinské národnosti. Spolek vznikl v roku 1991 a soustřeďuje se na práci s mládeží. Jednou za rok pořádají letní tábor a dále letní školu ukrajinoznalství. Jsou také spoluorganizátory plesu rusínsko – ukrajinské národnosti.
Manželé Dohovičovi jsou členy Svazu Rusínů – Ukrajinců na Slovensku a JUDr. Helena Dohovičová je členkou Ústřední rady Rusínů – Ukrajinců.
Rusínů a Ukrajinců, kteří se k této národnosti hlásí podle posledního sčítání lidu, je na Slovensku 33 tisíc. V 250 obcích na Slovensku žilo v minulosti převážně obyvatelstvo této menšiny, ovšem v současnosti už se obyvatelstvo asimiluje, což představuje ohrožení existence menšiny. Chybí národnostní školství, pouze v Prešově je gymnázium menšiny.
Menšina se usiluje udržovat svůj život tradičními kulturními programy jako např. Národnostní festival ve Svidníku, Kamienke, a jiné, ale i zde převládají starší lidé. Udržet soudržnost menšiny pomáhají také Novoroční koncerty a plesy, které jsou známé i mezi majoritním obyvatelstvem Slovenska a Ukrajinský sbor Karpaty, který účinkuje již 25 let.
Není dořešena otázka financování režijních nákladů, což je vlastně nedořešené i u jiných menšin.
Zdůraznili, že od roku 1989 se tato menšina rozděluje na Rusíny a Ukrajince, rozdělení neprospívá, ale zneužívá se politicky. Tato menšina má oproti nám Čechům tu výhodu, že žije na jednom území – severovýchodě Slovenska. Ale i tak ji trápí stejné problémy jako nás – asimilace, zmenšující se zájem o aktivní udržení národnostní identity u mladých, finanční problémy a problém, kde vzít lidi, kteří by se obětovali pro práci v prospěch své menšiny.
Karpatskoněmecký spolek Košice
Spolek zastupovali PhDr. Angelika Dubíková a Ing. Jozef Hadbavník, členové předsednictví Místní organizace Košice. Celoslovenský spolek byl založen 30. 9. 1990 v Medzevě jako občanské sdružení působící v rámci celého Slovenska. Spolek má regionální organizace v regionu západního Slovenska, regionu středního Slovenska, na Horním Spiši a Dolním Spiši, v Bodvatalu (Štos, Košice, Prešov, Medzev). Tyto regionální organizace zahrnují 32 místních organizací. Spolek vznikl až po politických změnách roku 1989, do té doby od konce války 3 generace nemohly mluvit německy.
Zástupci kladně hodnotí, že se přesto zachovalo používání německého jazyka, a částečně i německého nářečí. Podle posledního sčítání lidí žije na Slovensku 4 – 5 tis. obyvatel, kteří se hlásí k německé národnosti. Od Karpatskoněmeckého spolku se právnicky osamostatnila jenom organizace mládeže IKeJA. V rámci svých 5 regionů má Karpatskoněmecký spolek na Slovensku 14 pěveckých souborů, 3 taneční soubory a 3 mládežnické soubory.
Jednou z větších kulturních aktivit Karpatskoněmeckého spolku v Košicích je pěvecký sbor Nachtigallenchor, který vystupuje na různých spolkových slavnostech (festival v Kežmarku, Chmelnici, Medzeve, Handlové) a vystupoval i v zahraničí (Praha, Berlín, Budapest, Vídeň).
Spolek získává finanční prostředky na kulturní aktivity na základě projektů předložených MK SR. Na režijní náklady získávají finanční prostředky od Spolkové republiky Německo. Z tohoto důvodu je možné zaměstnávat na ústředí 2 účetnií a další hospodáře v místních spolcích a tak existovat jako jedna právnická osoba na Slovensku. Přiznávají, že bez této pomoci od NSR by bylo těžké udržet dnešní organizaci spolku.
Místní organizaci Košice se v minulých letech podařilo získat podporu od města a VÚC. Jelikož celoslovenský spolek dostává peníze na režii od NSR, může i obhospodařovat vlastní domy tzv. Domy setkávání ve výše uvedených pěti regionech: v Košicích, Mníšku, Kežmarku, Handlové, Medzevě, Bratislavě. Z důvodu potřeby dalších financí domy částečně pronajímají.
Celoslovenský spolek vydává měsíčník Karpatenblatt. Německá základní škola je v Chmelnici – Hopgarten. Němčina se vyučuje 6 hodin týdně v německých třídách ve školách v Medzevě, Kežmarku, Gelnici, Handlové a v Bratislavě. Ve 14 slovenských gymnáziích jsou třídy s výukou německého jazyka, které umožňují žákům získat jazykový certifikát německého jazyka t.j. Sprachdiplom. Ten opravňuje žáky dále studovat na vysoké škole v Rakousku a Německu bez jazykových přijímacích pohovorů.
Zástupci spolku konstatovali, že jejich německá komunita stárne, mladí již nemají takový zájem o spolkový život menšiny. Němčina se udržuje používáním v rodinách. Spolek se snaží v mladých lidech udržovat sounáležitost k národnosti, starší se snaží podchytit své děti a vnoučata tak, aby se i další generace hlásily ke svým kořenům.
Tolik z informací, podaných na semináři zástupci těchto dvou menšin. Jejich problémy jsou obdobné jako ty, s nimiž se setkáváme my, Češi na Slovensku. Práce ve prospěch menšiny není však marná. Kulturou, kterou prezentují menšiny, obohacujeme nejen sebe, ale také kulturní dění v majoritní společnosti na Slovensku.
Miluše Babjáková, Český spolek na Slovensku
Nejnovější komentáře