Vlaštovička lítá,
povídá, že svítá,
svítá svítáníčko,
vstaň, má Anduličko…

Tak začíná básnička Klíče od svítání, a právě touto básničkou začínal i druhý turnus pohádkového víkendu s názvem Český Špalíček 2, který se konal 20. – 22. září. Byli jsme, stejně jako v březnu, v krásné přírodě na Jahodné. Oslavili jsme tam spolu s dětmi příchod podzimu a opět se seznámili s pohádkami, básničkami a hádankami z knihy Český Špalíček. A jak to celé probíhalo? Vesele, hravě a tvořivě.
V pátek odpoledne jsme přijeli na místo, ubytovali se a hned po večeři začali s programem. Básnička, kterou jsme začali, byla o vlaštovkách, které na podzim odlétají do teplých krajin. A aby to nebylo dětem líto, každý si vyrobil svoji vlaštovku – papírovou.
V sobotu jsme se seznámili s pohádkou Sůl nad zlato. Počasí nám přálo a my jsme vyrazili na procházku k Jergově studni. Procházka byla plná zajímavostí o životě zvířat a na konci cesty čekal kvíz a za správné odpovědi i odměna. Jaká? Masky na obličej, které si děti v odpoledních hodinách vymalovaly, a také sladká odměna. Cestou zpět jsme si lámali jazyky – naštěstí ne nohy. Říct jedním dechem například „Kmotře Petře, nepřepepřete nám pepřem vepře“, není úplně jednoduché ani pro dospělé, a už vůbec ne pro děti. Takže jsme si užili spoustu legrace a smíchu.
Krátce po obědě jsme se skupinkou starších dětí, které po obědě nespí, vyrazili na výlet – směr Lájoška, kde jsme spolu přivítali podzim. A co se nám nestalo? Na Lájošce se k nám přidal krásný pejsek. Šel s námi až na Jahodnou – jako kdyby byl náš. Ale nebyl, dopátrali jsme se majitelky a ta si pro pejska přišla. Ten blázen se ráno přidal na Zlaté Idce k nějaké skupině lidí a ti ho tam nechali. Víte, jakou radost měla jeho paní? Jen nám bylo nakonec líto, že už s námi není. Byli jsme rozhodnutí si ho nechat, pokud se nenajde majitel. A tak se stalo, že jsme si hned v úterý přinesli domů štěně vlčáka – malou fenku. A je to! Trochu dřív, než bylo v plánu, ale je to naše malá nezbednice. Pardon, trošku jsem odbočila od naší pohádkové víkendovky, ale chtěla jsem ukázat, co všechno může přispět ke změnám v životě. Určitě jste zvědaví, co zatím dělaly děti, které zůstaly v chatě. Odpověď je jednoduchá, jedním slovem tvořily. Vymalovaly si masky a hrály všelijaké hry. Po večeři následovala další pohádka O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku … a potom se malovalo. Co jiné než pohádkové obrázky. A potom v postýlkách měly děti možná i pohádkové sny … dětská fantazie nemá hranice.
V neděli ráno byla na programu další pohádka O princezně se zlatou hvězdou na čele. Tvořit se nikomu nechtělo, protože venku bylo krásně a na Jahodné probíhala Saganiáda – děti malé i velké soutěžily v různých disciplínách na kolech. Šli jsme se podívat a zjistili, že je tam připravená i spousta jiných aktivit pro děti – jako skládání velkého puzzle, výroba modelovacího slizu, kvíz o zelenině, a především loutkové divadelní představení. Nezaváhali jsme ani chvilku, pohádka O Zlatovlásce sice nebyla v češtině, ale nevadí. Byla velmi pěkná a trochu netradiční. Čas rychle běžel a po obědě jsme se už rozloučili. Ale ne na dlouho. Na konci listopadu nás čeká další turnus a už teď je téměř obsazený. My vedoucí a organizátoři z toho máme opravdu velkou radost.

Jitka a Jiřinka
Česká omladina na Slovensku

error: Obsah je chránený!!