Recepty, receptáře, rady a tak dále

Nejlepším kuchařem je dneska ten, co nejrychleji vytočí číslo a objedná pizzu. V USA se prý v souvislosti s řáděním koronaviru objevili dokonce i automaty na pizzu.
V době frontové, nedávno minulé, kdy jsme skoro u každého obchodu stáli frontu, vznikaly kuchařky pro zaměstnané ženy, orientované spíše na polotovary z velkovýroby, které stačilo ohřát a vysypat na talíře. Příbory, nebo alespoň lžíce, se vždycky nějaké našly.
V období řádění propagandy jsme všude četli Zdraví sílu najdeš v sýru, Denně jedno vejce!, Republice více práce, to je naše… ale ne, to sem nepatří… to abychom nemysleli na to, že maso zase není…
A takto bychom mohli pokračovat až do doby pobělohorské, kdy kromě národního ponížení nebylo k snědku téměř nic.
Dopracovali bychom se k tomu, že už Marie Terezie zkoušela prosadit brambory do naší kuchyně, ale že se to povedlo až o pár desetiletí později, díky promotour jistého nadšeného Frantíka původem z Korziky, zvaného Napoleon Bonaparte. S nadsázkou lze říct, že stejně jako naučila nouze Dalibora housti, naučil Napoleon našince pojídat brambory. Ale je fakt, že když si má našinec vybrat, sáhne raději po tom Napoleonu než po bramborách, kromě jiného to vypadá se sklenkou v ruce líp než s mastným bramborákem v puse (a to jistě víte, že název naší nejrozšířenější přílohy byl odvozen od Braniborů, kterým se připisoval podíl na spiknutí, jehož cílem bylo otrávit celé národy).
Až nastala doba národního probuzení a nečekaného rozmachu. Padaly hradby, padaly předsudky, rodily se nové plány na zušlechtění země i jejích obyvatel vzděláváním, působením kultury a v neposlední řadě i zdravou výživou. Prototypem zdravě stravovaného a dobře vypadajícího člověka byla bezesporu první česká kuchařka – influencerka v naší historii Magdalena Dobromila Rettigová. Nejenom že hrdě reprezentovala svůj pohled na kuchyň a jídlo, dokonce sedla a sepsala první českou kuchařskou knihu, obsahující 1112 jídel, kterou si mohly hospodyňky koupit poprvé už v roce 1826. Ta se dneska čte jako beletrie a pověstné kulinářské postupy, zachycené mistrovským perem MDR jsou stále hojně citovány. Za všechny příklad: Pekl jsem kdysi koláč a nebyl si jistý poměrem ingrediencí, proto jsem zavolal sestře. Vyslechla mě a na dotaz, kolik mouky a kolik cukru odvětila možná nejčastěji se vyskytujícím slovem v celé kuchařské knížce Magdaleny Dobromily: Přiměřeně! Vzal jsem to jako inspiraci, koláč se povedl a od těch dob to tak dělám stále, když si nejsem jist, dát tam přiměřeně všeho. A ještě druhý příklad osobitého slovníku klasičky české kuchyně – její recepty začínají nezřídka slovním spojením: Vraž do toho… Jak si na to jednou zvyknete, už to nejde dělat jinak.
Nyní, když všichni víceméně sedíme doma a občas už nevíme roupama, co dělat, přišel čas i na kuchyň. Určitě už v ní máte pořádek, jak jsme vás k tomu nabádali 30. března, zrníčka rýže máte pečlivě spočítané, přebytečného droždí už jste se zbavili a tak teď přemýšlíte, co uvařit. Ne, že byste nevěděli, vždyť každý z nás má své majstrštichy a v kuchyni se neztratí, ale když je teď víc času, možná by za to stálo něco vyzkoušet.
Zalistovali jsme starými receptáři, kalendáři, kuchařkami a pro pondělí vám nabízíme skvělé menu:
Oběd: polévka anglická, bramborové vdolečky se špenátem
Večeře: játrový svítek se salátem
Když si zítra ráno otevřete tyto webstránky, najdete na nich i recepty, abyste mohli zazářit. Dneska ještě klasika – vývar s nudlemi, řízek s brambory a dle chuti okurky nebo broskvový kompot.