k 15. výročí trvání sdružení, přednesený na slavnostním večeru dne 2. 10. 2009 v Moyzesově síni v Bratislavě

Vážené dámy , vážení páni,

      je pro mě velkou ctí stát tu před Vámi a spolu s Vámi oslavit patnácté výročí Českého spolku na Slovensku tímto slavnostním večerem.
      Dovolte mi, abych se s Vámi v krátkosti podělil o kousek historie našeho Spolku.

Před zánikem Československa nebyli Češi žijící na Slovensku nikdy v postavení menšiny, česká komunita nikdy nebyla organizována, neexistovaly bariéry, které by ji dělily od většinového národa ani od rodné země. První impulzy k organizovaní české komunity na Slovensku vznikly v Bratislavě a také nezávisle v Košicích ještě v roce 1993. Český spolek na Slovensku byl založen v dubnu v roce 1994. Když jsme začínali, neměli jsme nic, kromě nadšení zakladatelů a touhy české komunity, jež se, nutno říci, proti své vůli stala z noci na ráno národnostní menšinou, sdružit se, abychom si zachovali jazyk, kulturu, sebevědomí a místo v společnosti, věci, které jsme do té doby považovali za samozřejmé.

     V poměrně krátkém čase se podařilo vybudovat 10 regionálních organizací a 4 místní kluby po celém území Slovenské republiky. Český spolek na Slovensku se stal organizací, ktera získala své pevné místo ve slovenské společnosti. V roce 2005 došlo k rozčlenění ČSnS, a to tak, že se vytvořily nové regionální české spolky (bývalé regionální organizace) jako samostatné právní subjekty a tyto subjekty zůstaly členy Českého spolku na Slovensku. Toto období bylo náročné zejména pro předsedy a členy výborů  nových organizací. Museli zvládnout činnosti, s kterými se před tím nesetkávaly, zejména v oblasti hospodaření. Ale zvládli jsme to  a  činnost těchto organizací plynule pokračovala.
     Za patnáctileté období Český spolek na Slovensku se svými regionálními organizacemi a od roku 2005 samostatné regionální spolky uspořádaly nespočetné množství kulturních, společenských, vzdělávacích i sportovních programů po celém území Slovenské republiky.
     Dovolte mi, abych připomenul ty nejvýznamější: několik ročníků Celospolkové přehlídky v umělecké činnosti, Běhu vzájemnosti v Trenčíně, instalace sochy T. G. Masaryka na zámku v Topolčiankách, Salóny v Trnavě, nespočetné koncerty a jiné kulturní programy v Bratislavě. Dále celospolková fotosoutěž v Žilině, pravidelné celospolkové turistické srazy v Žiarské dolině a na Popradském plese, nesmím zapomenout na silnou turistickou základnu v Martině a její programy i každoroční úspěšné vánoční programy v Bratislavě, v Košicích a na Zvolenském zámku. Patří sem i 4 ročníky malířského sympózia českých výtvarníků žijících na Slovensku a každoroční festival Dny české kultury v Košicích, stovky drobnějších kulturních programů v společenském klubu Českého spolku v Košicích, množství poznávacích zájezdů v České republice a také turistických poznávacích vycházek a zájezdů na Slovensku. V Lúčce u Rožňavy se zrodila tradice každoroční vzpomínky na Mistra Jana Husa.
     Spolek úzce spolupracuje s Etnografickým muzeem v Martině, mapoval se přínos Čechů v regiónu Turiec a působení Čechů na Slovensku v oblasti lesnictví a v oblasti stavitelství ve Zvolenu. Dále Český spolek zrealizoval projekt obnovy čtyř památníků československého vojska a československých legionářů v okolí Košic, otevření naučné stezky a vydání průvodce k ní, podařilo se zrekonstruovat kapličku českého světce Jana Nepomuckého v Košicích, instalovala se pamětní tabule prvního ředitele Východoslovenského muzea v Košicích, našeho krajana Josefa Poláka, instalovala se socha vojáka Švejka v Humenném, a ve spolupráci s Československým ústavem zahraničním došlo k instalaci a odhalení pomníku T. G. Masaryka a M. R. Štefánika v Košicích. V katastru obce Banská Belá došlo k odhalení pamětní desky u tzv. Masarykova pramene. Velkou společenskou prestiž nám získaly České plesy v Košicích a zpočátku i v Bratislavě.
     Nesmírně důležitou byla po rozdělení státu otázka dvojího občanství, kterou se představitelům Spolku podařilo po několikaletém úsilí vyřešit k spokojenosti většiny komunity.
     Tvoříme i vlastní kulturu. Vydali jsme našim autorům dvě knihy, jedenáctým rokem účinkuje Ženský sbor Českého spolku a jeho trio pro potěšení návštěvníků spolkových kulturních programů, ale i na samostatných veřejných koncertech na Slovensku a v České republice. Počet jejich vystoupení se blíží k druhé stovce. Dovolte mi, abych se zastavil u tohoto pro nás vyjímečného tělesa. Pamatuji si vznik sboru, přijímání členek do sboru, sledoval jsem jejich postupný vývoj a mohu konstatovat, že úroveň interpretace se během doby stala téměř profesionální. Sbor dělá české menšině na Slovensku velkou a nádhernou reklamu nejen na Slovensku ale i v České republice. Chci jim za to poděkovat.
     Uvědomujíce si, že generace našich zakladatelů stárne, je naším prvořadým zájmem práce s dětmi, mládeží, toto se nám daří hlavně v Košicích,  v Liptovském Hrádku, ve Zvoleně, v Bratislavě a dříve také v Rožnavě, Trenčíně a v Trnavě. Každoroční letní české vzdělávací tábory pro děti a tábory pro mládež, nám pomáhají aspoň částečně nahradit chybějící, byť jen v alternativní podobě, české menšinové školství.
     ČSnS vydával od roku 1995 do dubna 2005  měsíčník Česká beseda, který se stal v té době jedním z mála zdrojů informací o problematice zajímající českou komunitu. Po rozdělení spolku vydával Českou besedu až do konce r. 2007 Slovensko-český klub. České spolky v Košicích a v Bratislavě mají vlastní webové stránky.
     Ve Slovenské televizi se vysílá český národnostní magazín, občas se zprávy o životě české komunity objeví i v regionálním zpravodajství nebo v týdenním menšinovém zpravodajství. V Slovenském rozhlase je pravidelně zařazeno vysílání v češtině.
     Spolupráce se státními orgány Slovenské republiky je na standartní úrovni, náš zástupce je členem Rady vlády pro národnostní menšiny.
     ČSnS je členem FUEN – Federativní unie slovanských menšin v Evropě, je členem Československého ústavu zahraničního a členem Mezinárodního českého klubu. Máme zastoupení také v Stálé komisi pro krajany v zahraničí Senátu Parlamentu ČR. Spolek udržuje kontakty se spolkem Bohemia v Budapešti, českou krajanskou komunitou v Chorvatsku, spolupracuje s Klubem občanů České republiky a s Kruhem přátel české kultury.
V r. 2006 Český spolek v Bratislavě připravil víkendový program v Bratislavě pro účastníky Týdne zahraničních Čechů v Praze.
     Ministerstvo zahraničních věcí ČR udělilo v r. 2002  košické Regionální organizaci cenu Jana Masaryka Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. V roce 2008 potom obdržela toto vyznamenání také bývalá předsedkyně Českého spolku na Slovensku a dlouholetá šéfredaktorka České besedy Helena Miškufová.
     Za pátnáctiletým dílem v prospěch české komunity ve Slovenské republice stojí nadšení zakladatelů, z nichž zmíním alespoň nezapomenutelných Jiřího Kozáka, Martu Hrušovskou, martinského předsedu Jožku Vajdla, Dagmar Takácsovou a Helenu Miškufovou. Stojí za ním také tisíce hodin dobrovolné, poctivé a nehonorované práce současných a bývalých předsedů jednotlivých spolků, předsedů místních klubů a samozřejmě členů výborů těchto organizací a klubů. Jim patří v této chvíli naše vděčnost. Děkujeme Vám přátelé.
     Dovolte mi poděkovat také současným a bývalým předsedům Českých spolků, jsou to, nebo byli: Hana Husenicová, Jiří Vodrážka, Margita Pokrievková, Svatopluk Pach, Blanka Maňkovská, Miroslav Kohout, Josef Vajdl, Josef Trávníček, Milan Kudrna, Zdeněk Jakubec, Jára Kiml , Bohuslav Procházka, Jaroslav Kašlík, Jaroslava Světlíková, Jan Janiš, Dagmar Fabiánová a Dagmar Takácsová.
     A jedno velké díky patří mojí kolegyni a spolupracovnici, Vám všem velmi dobře známé paní Milušce Babjákové.
     Dík patří také všem rodinným příslušníkům našich činovníků. Bez jejich podpory bychom měli podstatně horší podmínky pro práci v Českých spolcích.
     A potom je tu celý velký zástup těch, kdo s námi spolupracovali, spolu s námi realizovali programy, podporovali nás a pomáhali nám, stáli při nás v dobrém, i tehdy, když jsme zápasili s problémy. Jim chceme poděkovat zvlášť.
     Je to především Velvyslanectví České republiky v Bratislavě, pan velvyslanec Vladimír Galuška i jeho předchůdce Rudolf Slánský, Generální konzulát ČR v Košicích, pan generální konzul Vítězslav Pivoňka, i oba jeho předchůdci Josef Byrtus a Karel Horák. Děkujeme za trvalou a účinnou pomoc ve všech oblastech spolkového a komunitního života, za stálou jistotu, kterou ve vás česká komunita měla a má.
     Velké děkujeme patří Slovenské republice, která prostřednictvím Ministerstva kultury SR poskytuje národnostním menšinám soustavnou finanční podporu. Podobně patří dík také Ministerstvu zahraničních věcí ČR a to ve velké míře také za soustavnou finanční podporu činnosti. Dík patří Stálé komisi pro krajany Senátu parlamentu ČR. Děkujeme rovněž Českému centru v Bratislavě za poskytnutí prostor a vytváření oázy pro českou komunitu žijící v Bratislavě i Českému centru v Košicích za spolupráci při realizaci programů.
     Děkujeme samosprávám měst a obcí, jmenovitě Bratislavy, Trnavy, Trenčína, Piešťan, Nitry, Nových Zámků, Žiliny, Martina, Zvolena, Liptovského Hrádku a Liptovského Mikuláše, Popradu, Košic, Humenného, Michalovců a Rožňavy, jejich primátorům a starostům.
     Děkujeme Československému ústavu zahraničnímu a jeho předsedovi Jaromíru Šlápotovi za spolupráci a podporu.
     Veliké děkujeme vyslovujeme kulturním institucím na Slovensku a to knihovnám, muzeím, divadlům a galeriím.

Dík za spolupráci patří také spolkům ostatních národnostních menšin na Slovensku. Děkujeme všem sponzorům a anonymním dárcům 2% daně.

     Není možné zapomenout na veřejné sdělovací prostředky, všechny místní redakce denníků, rozhlasová a televizní média. Slovenské televizi a paní redaktorce Koľové pak patří zvláštní poděkování za české národnostní magazíny a Slovenskému rozhlasu za obě česká vysílání – magazín i revue Bohemia. Dík patří i celé bývalé redakci České Besedy v čele se šéfredaktorkou Helenou Miškufovou. Děkujeme také dvěma měsíčníkům v ČR, Českému dialogu, který vydává Mezinárodní český klub a Českým listům, které vydává MZV ČR za to, že spojují českou krajanskou komunitu ve světě.
     S jakým očekáváním se obracíme k budoucnosti? Je pravdou, že činná část komunity stárne, další generace má sice české kořeny, ale její vědomí národnostní příslušnosti a její zájmy jsou jiné. Žijí rychle, společnost zaměřená na úspěch na ně klade vysoké nároky. Výchova dětí a mládeže má vážné mezery v oblasti citové, kulturní, vzdělanostní. Z toho je třeba v budoucnu vycházet. Pro starší generaci zachovat vysokou úroveň sounáležitosti a programy typu tradiční, klasické kultury. Pro mladou generaci volit programy citlivě, bez vnucování jiného životního stylu, přesto na vysoké kulturní a vzdělávací úrovni, rozvíjet cit pro krásu českého jazyka a české kultury ve všeobecnosti a nechat mladé, aby si za laskavé pomoci nás dříve narozených organizovali svoje programy sami.
     Zároveň je třeba přispůsobovat nenásilně vzájemnou komunikaci komunity moderním spůsobům komunikace. Je nutné dále zachovat úzkou spolupráci regionálních spolků a kordinační funkci Českého spolku na Slovensku Nesmíme opomenout fakt, že kdysi tak těsná jazyková blízkost a praktická bilingválnost ve společném státě začíná být minulostí, děti na obou stranách hranice přestávají rozumět řeči české na Slovensku a slovenské v Čechách. Nechat vymizet základní jazykovou srozumitenost češtiny a slovenštiny by však bylo neodpustitelnou kulturní chybou. Proto bychom měli nadále prezentovat dobrou českou kulturu všem občanům Slovenska.
     Nová právní úprava používání státního jazyka a jazyků menšin ve vztahu k českému jazyku přináší otázku, zda bude taková bezproblémová prezentace české kultury nadále možná. Chceme věnovat plnou pozornost vznikajícímu vykonávacímu předpisu k zákonu o státním jazyku a zhodnocení implementace nové právní úpravy v praxi.
     Nesmíme zapomínat, že velkou devizou jsou vztahy k české krajanské komunitě v ostatním světě. Stále je možné se učit z jejích pozitivních i negativních zkušeností, čerpat nové inspirace. Totéž platí i pro vztahy k ostatním národnostním menšinám v Slovenské republice.
     Vzácní hosté, vážené dámy a páni, dovolte mi, abych na závěr popřál Českému spolku do budoucnosti dostatek síly, vytrvalosti, inspirace a odvahy k soustavné kulturní práci, přízeň všech dosavadních spolupracovníků i získání dalších a citlivé chápání menšiny většinou. Všem členům Spolku a jeho představitelům pak pevné zdraví, pokoj, porozumění a pohodu v jejich rodinách.
Český spolek na SlovenskuProjev předsedy Českého spolku na Slovensku Ing. Pavla Doležala