Kdy jindy než v období vánočních svátků se každý z nás rád vrací do časů své mladosti a vzpomíná na chvíle strávené v nejužším rodinném kruhu. Moje paměť sahá až do období druhé světové války, kdy jsme na Štědrý den v mém rodném Kolíně čekali s napětím na rozsvícení světel na vánočním stromečku, pod kterým se nacházelo pár malých, ale o to vzácnějších dárečků. Jistě, období protektorátu patří k těm nejsmutnějším v mém životě, ale přece jen blízkost rodičů a sourozenců zastínila úzkosti tohoto období. K večeři jsme vždy měli smaženého kapra, na kterého jsem před tím stál s otcem dlouhé hodiny ve frontě před obchodem. U stromečku jsme si zazpívali vánoční písně, při kterých maminka hrála na klavír. Po rozbalení dárků a ochutnání skromných zákusků jsme si v tajnosti pustili rádio a naladili stanici, ze které se ozvalo: „Volá Londýn.“ Pravda, nebylo to bez obav, neboť na rádiu bylo povinně zavěšené upozornění, že poslouchání zahraničního rozhlasu se trestá tvrdým vězením nebo i smrtí. Museli jsme mít uši přiložené až k radiopřijímači, aby se zvuk rozšiřoval do co nejmenšího okolí. A vždy jsme se radovali z oznámení o postupech spojeneckých jednotek proti nacistické říši. I legální pražský rozhlas upozorňoval na blízkost náletů spojeneckých letadel. My jsme si vždy dělali legraci a takovéto hlášení jsme parafrázovali takto: „Pozor, pozor! Nad říšským územím letí pytel s uzeným. Ich wieder hole. Už ať jste s ním dole.“
Jaká to velká změna proti dnešní době, kdy je zejména na Vánoce všeho nadbytek, řekl bych až nezdravý. Odnaučili jsme se střídmosti a skromnosti, což přináší mnoho různých neduhů. Například zdravotních. Vzpomínám na příhodu, kdy se ptali jednoho skromného a zbožného muže jak se mu daří? „Lépe, než si zasluhuji,“ odpovídá on. Cítíte z toho tu úžasnou pokoru!
Myslím, že je vhodné připomenout si vánoční svátky charakteristickými skladbami. A tak se už rychle přemisťuji do současnosti a jako ctitel swingové hudby organizuji v Michalovcích, ve městě, které je mým životním působištěm, pravidelný koncert pod názvem „Vánoční swingový klavír“. Letos už po patnácté a nemohu než konstatovat, že se zde koncerty staly jakýmsi fenoménem předvánoční doby. Organizátorem je Zemplínské osvětové středisko v Michalovcích a stálými hosty jsou členové Českého spolku, ale i mnoho našich příznivců slovenské národnosti. Mezi nimi nacházíme i čelné představitele města. Spoluúčinkují nejlepší zpěváci z oblasti, program natáčí i regionální televize. Protože velkou většinu programu tvoří české skladby jako „Vánoce přicházejí“, „Purpura“ a další evergreeny poloviny minulého století, přispíváme tímto i k posílení česko-slovenského přátelství. Letos se tento program konal 12. prosince a zúčastnil se ho i významný zástupce Českého spolku z Košic pan doc. Ing. Václav Sedlatý, CSc. Nafotil řadu snímků, ze kterých část nabízíme i do tohoto časopisu.
Ing. Otakar Krásenský, ČS Michalovce
foto Václav Sedlatý
Nejnovější komentáře