Ne, nemám v úmyslu vás poučovat. I mne to zprvu zmátlo. Pokud to u vás vyvolalo domněnku, že je to snad nějaký ovocný druh, jste na tom stejně, jako já. Oskeruše (bot. Jeřáb oskoruše – Sorbus domestica) je skutečně ovocný strom, jehož žlutavé hruškovité malvičky jsou jedlé a využívají se k přípravě různých lahodných pokrmů, včetně pálené oskerušovice. Je tím pověstná především moravská obec Tvarožná Lhota, známá svými oskerušovými slavnostními dny. Hradišťané mne ubezpečovali, že této oskeruši u nich říkají OSKORUŠA. No budiž! A po ní nazvali svou cimbálovou muziku z Uherského Hradiště pod vedením primáše Štěpána Vaculíka. A tato Oskoruša doprovázela zpěváky a tanečníky z folklorního souboru písní a tanců VLČNOVJAN z moravského Vlčnova, kteří pod vedením Štěpánky Jedličkové vyplnili letošní odpolední program Svatováclavského posvícení v neděli 29. září 2019 v hotelu Centrum.

Český spolek v Košicích pořádal tuto akci, kterou připomíná hlavního patrona českých zemí svatého Václava, už po dvacáté. Současně si tak uctíváme také Den české státnosti, který oslavuje Česká republika. V ten den ostatky svatého Václava opouštějí chrám svatého Víta v Praze a jsou na jeden den přeneseny do staroboleslavské baziliky k celostátním oslavám. Po slavnostní bohoslužbě, kterou celebrují nejvyšší církevní hodnostáři včetně papežského legáta, a následující celostátní pouti jsou ostatky opět vráceny na místo svého odpočinku do Prahy.

I letos jsme se těšili na pokračování prezentace autentického folklóru z výrazného a kulturně velmi rozmanitého regionu jihovýchodní Moravy. Za perlu Slovácka, oblasti od Moravskoslovenského pomezí až po Dolňácko, je odedávna považován Vlčnov. Je to obec proslulá barvitou krásou krojů, vinařstvím, bohatstvím hudebních tradic, lidové architektury a především zvyků a obyčejů, z nichž zejména Jízda králů, která, spolu s jihomoravským tancem verbuňk, byla zapsána na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Soubor Vlčnovjan, spolupracující s několika cimbálovými muzikami, byl založen už v roce 1972. V podání dvou párů z početného souboru Vlčnovjan jsme mohli shlédnout i my v Košicích ukázky nádherných krojů, včetně náročné úpravy čepce dívčího kroje, ale především nádherné písně a tance. V třetí závěrečné části programu si někteří z účastníků mohli vyzkoušet své taneční dovednosti. A povětšinou úspěšně. A ti, kteří nenašli odvahu, ocenili mimořádně chutné vlčnovské vdolečky, které Vlčnovjané po dohodě s pořadateli přivezli s sebou. Zájem byl pochopitelně i o recept na jejich přípravu. Není to asi tak snadné, když dva dělají totéž, nemusí to nakonec být totéž. Bylo jich dost a nezůstal žádný. Bylo to krásně strávené sváteční odpoledne. Poděkování od nás si zaslouží nejen účinkující, ale také vedoucí souboru Vlčnovjan paní Kateřina Martinková, která vystoupení v Košicích zabezpečovala, ale z rodinných důvodů nemohla do Košic přijet. Díky!

A jak dál? I o tom se diskutovalo. Pokračovat v tradici představování moravského a českého folkloru z různých regionů? Zatím jsme představili jihočeskou lidovou kapelu z Plzně, cimbálovou muziku Podluží z Břeclavi, valašský soubor písní a tanců Radhošť z Rožnova pod Radhoštěm. Co tak Haná, Lašsko a další regiony? Anebo staropražské písně? Hašlerovky? Šraml? A další! Byli bychom rádi, kdybyste přispěli svými nápady. Kterou kapelu byste na posvícení rádi viděli vy?

 

Jiří Gregorek

foto Jiří Gregorek,

Mária Pešková

Eva Reitznerová

 

https://www.zonerama.com/Link/Album/5769178

error: Obsah je chránený!!