Poprvé v roce 2013

Naše první lednové setkání se neslo v duchu vzpomínky na chvíli, kdy jsme se před, že právě před 20 lety stali cizinci ve své vlastní zemi. Rozdělení Československa bylo pro nás smutné, znamenalo nejasnou budoucnost. Někomu se možná promítl i temný rok 1939, kdy většina Čechů ze Slovenska musela odejít, prostě jsme se ocitli před spoustou otazníků. Mezi námi jsou pamětníci setkání Čechů v zasedačce bývalého Ředitelství lesního závodu v Košicích, kde opravdu asi jedno oko nezůstalo suché.
Tak to bylo před dvaceti lety. A dnes?
Určitě dosti podstatnou zásluhu na překonání nepříliš optimistických pocitů z rozdělení republiky měl v té době založený Český spolek v Košicích. Od té doby jsme se nesčetněkrát setkali na různých společenských akcích. Český spolek se nám stal určitým zázemím. Zde jsme slyšeli češtinu, setkávali se s přáteli, kteří pamatují stejné zvyky, stejné jídla, pamatují stejné knížky a časopisy. A což teprve když se setkali Češi ze stejného kraje či dokonce města! Je to až neuvěřitelné, že jsme vlastně dnes cizinci v bývalé vlastní zemi už 20 let. Naše počáteční obavy a nejistota díky vstupu Čech a Slovenska do Evropské unie  pominuly. Je ale také pravda, že když slyšíme naši – českou – hymnu, oči  nám zvlhnou. Kdo má zájem o setkání může každý týden pobýt mezi námi v klubu.
Tuto atmosféru v klubu doplnilo na prvním letošním setkání promítání filmů Češi ve Švédsku a Češi ve Švýcarsku. Je pravda, že oni věděli před odchodem z vlasti, že jejich příští působiště bude pro ně cizinou, ale ta svázanost s vlastí je stejná jako u nás.