Karel Čapek bol český prozaik, dramatik, novinář, filmový scenárista, libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof. Narození: 9. ledna 1890, Malé Svatoňovice
Úmrtí: 25. prosince 1938, Praha
Besedu o Karlu Čapkovi vedla Eva Balušíková, garant projektu Už vím, co budu číst. Určitě tohoto oblíbeného všestranného člověka nebylo třeba představovat. Každému účastníkovi zůstal v paměti ze školy. Bylo tedy dobré, že paní Balušíková se věnovala čtením z úryvků knihy Olgy Scheinpflugové Živý jako nikdo z nás.
V této knize vzpomíná Olga na svého muže. Poznali jsme Karla Čapka jako člověka. Z výstižných postřehů a se zajímavých podrobností ze života je sestaven jeho portrét. Přibližuje osobnost Čapka jako žádná biografie. Dozvídáme se, koho Čapek obliboval, jak vítal ve svém domě známé osobnosti, že vytýkal francouzským dramatikům množství milostných scén v hrách. Rád měl slovní hříčky. Celý život je Čapek vlastně hledajícím dítětem, milovníkem přírody, zvířat. Na druhé straně žije plně současnými politickými problémy, již v počátcích předpovídá hrozbu fašizmu. Volal po zdravém rozumu. Velké bylo jeho známé přátelství o mnoho let starším T. G. Masarykem. Prohlašoval o Masarykovi, že moudrost je bez věku.
O Karlu Čapkovi se dá psát a povídat mnoho. Z jeho díla na nás promlouvá moudrost, obezřetnost láska k národu. Letos už od jeho smrti uplyne 75 let, při čtení jeho díla ten pocit nemáme. Promlouvá ke čtenářům srozumitelným jazykem. Problémy, kterými se v knihách zaobírá jsou i dnešními problémy lidstva. Předkládáme Vám přehled jeho díla, snad po nějakém díle opět sáhnete nebo se podíváte na DVD.
Přehled tvorby Karla Čapka (zpracováno podle internetových zdrojů):
Válka s Mloky (1936) – protifašistický román, První parta (1937, zfilmováno v r. 1959) – děj tohoto románu se odehrává v dole.
Drama
Lásky hra osudná (napsáno 1910, vydáno 1922), Loupežník (1920, zfilmováno v roce 1931) – komedie zabývající se vztahem mladé a starší generace. R.U.R. ( Rossumovi Univerzální Roboti, 1920) – v tomto vědeckofantastickém dramatu poprvé zaznělo slovo robot. Čapek zde varuje před zneužitím techniky.
Ze života hmyzu (1921, zhudebněno J. Cikkerem) – alegorický pohled na svět hmyzu, který představuje různé lidské vlastnosti a lidské typy.
Věc Makropulos (1922, zhudebněno L. Janáčkem) – tajemná žena Elina Makropulos prozradí, že je jí ve skutečnosti 300 let. Je dcerou alchymisty, který působil na dvoře Rudolfa II., a který objevil elixír mládí. Adam stvořitel (1927) – Adam je nespokojen se světem jaký je, proto jej zničí a vytvoří nový.
Bílá nemoc (1937, zhudebněno T. Andrašovanem, zfilmováno H. Haasem roku 1937) – objevuje se diktátor (Maršál), který chce válku (Adolf Hitler), ale zároveň s ním se objevuje strašlivá nemoc, která zabijí lidi. Matka (1938) – antifašistické drama, kde otevřeně vyhlašuje nutnost boje proti fašismu.
Cestopisy – Popisuje své vlastní cesty. Forma, jakou tyto cestopisy psal, připomíná jeho sloupky. Nejdříve cestopisy posílal do Lidových novin, až později vyšly knižně: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever.
Pro děti – Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte, Měl jsem psa a kočku.
Politická díla – Hovory s T. G. Masarykem (1928 – 1935, 3 svazky) – jedinečné svědectví o Masarykovi (jeho názorech nejen politických, filozofických, ale i lidských, jeho vzpomínek).
Po smrti K. Čapka byly sebrány a vydány jeho novinové články a fejetony (1988).
Miluše Babjáková
foto: Pavol Kraus
Nejnovější komentáře