To bylo slávy, když u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, přesně 25. července, po přísných policejno-bezpečnostních zkouškách vyjely na trať dlouhou téměř 400 metrů první dvě lanovky, vyrobené firmou Ringhoffer, aby svezly cestující, směřující na petřínskou rozhlednu, která byla také jedním z divů vzpomínané výstavy. Zhotovením a provozem lanové dráhy na Petřín se zabývalo Družstvo rozhledny na Petříně. Cestující platili za jízdu nahoru 12 krejcarů, cesta dolů stála 6 krejcarů a zpáteční lístek byl k mání za 15 krejcarů (pro srovnání, libra másla – asi půl kila – stála v tom čase 1 zlatý = 60 krejcarů, dneska by stál 1 zlatý kolem 150 českých korun, měsíční příjem úředníka byl kolem 25 zlatých, zedník vydělal asi 35 zlatých).
Zajímavý je systém fungování lanové dráhy, který byl závislý od vody. Vagony byli přivázány na jednom laně. Ve vagonu v horní stanici naplnili nádrže s vodou, čím se stal těžším a vlastní vahou vytáhl vagon z dolní stanice, kde vodu vypustil. Každý výrazný výkyv počasí (v zimě mráz, v létě sucho) proto ohrožoval provoz lanovky. Konec provozu první lanovky nastal v roce 1921 a způsobila ho výpověď smlouvy – s vodárnami!
V roce 1931 převzaly nefunkční lanovou dráhu Elektrické podniky hlavního města Prahy, zařídily obnovení trati a především její elektrifikaci, aby se zařadila mezi atrakce všesokolského sletu v roce 1932. Trať b yla prodloužena až pod rozhlednu, protínala i Hladovou zeď a měřila 511 metrů. Původní konečná na Nebozízku se stala zastávkou na trati.
V průběhu války lanovka jezdila, jenom kolem mobilizace a v době osvobozování byla mimo provoz.
Vážným zásahem do existence lanovky byl sesuv půdy v roce 1965, který poškodil trať a vyřadil ji z provozu na dlouhých 20 let. Jenom díky nasazení dobrovolníků a nadšenců trať přežila a po významných stavebních úpravách a modernizaci byla do provozu uvedena právě 15. června 1985, tedy před 45 lety.
Když jste lanovkou na Petřín ještě nejeli, podívejte se, jak vypadá jízda nahodu i dolů z kabiny.

A svoje k tomu řekl i Ivan Mládek s Luďkem Sobotou