Členové Českého spolku Košice, místní klub Michalovce, se při hodnocení své činnosti v roku 2012 dohodli, že budou pokračovat, mimo jiné, i v několikaleté tradici přednášek, popularizujících českou historii – „Osoby a události české historie“. Tuto akci organizujeme za velmi dobré spolupráce se Zemplínskou knižnicou Gorazda Zvonického v Michalovcích.
Doposud byly odpřednášeny dvě témata – 95. výročí vzniku 1. ČSR a Jan Ámos Komenský. Přednášky jsou určené jak pro členy Českého spolku, tak pro veřejnost a školní mládež. Rozsahem a obsahem jsou přispůsobeny přítomným posluchačům. Při přednáškách o 1. ČSR přednášející JUDr. Miroslav Schýbal přítomným nejdříve v krátkosti připomenul, příčiny vzniku 1. světové války, její průběh a ukončení, situaci v Čechách a na Sloven-sku během války, připomněl aktivity zahraničního odboje Čechů a Slováků, jeho čelní představitele, vznik a činnost čs. legií a samotný vznik 1. ČSR. Pozornost posluchačů zaměřil především na vysvětlení jak vnitřních tak i vnějších podmínek vzniku republiky, podrobněji rozebral problémy související se vznikem a počáteční existencí republiky – problémy s německou menšinou v Čechách, která se snažila o odtrhnutí pohraničních oblastí a jejich začlenění do německé říše, které česká vláda musela řešit obsazováním pohraničí, několikadenní válka s Polskem o Těšínsko a problémy s určením severní hranice Slovenska, v podstatě vojenské obsazování celého Slovenska a hlavně bojové akce na východním Slovensku proti maďarským vojskům Maďarské republiky rad, určení jižní hranice Slovenska, která nebyla historicky nikdy dána.
Po vyřešení těchto problémů v období od 28. října 1918 do poloviny roku 1919 a po připojení Podkarpatské Rusi k 1. ČSR nastalo období řešení dalších závažných problémů spočívajících v absenci nových orgánů státní moci a správy na území Slovenska a Podkarpatské Rusi a vyplývajících především z velikých rozdílů v úrovni jednotlivých částí republiky ve všech oblastech – hospodářské, kulturní, vzdělanostní a sociální. Nový stát tak musel řešit základní problémy své existence – vytvořil a personálně obsadil na území Slovenska a Podkarpatské Rusi orgány státní moci a správy. Vzhledem na minimální množství slovenské inteligence a téměř absenci rusínské inteligence na Podkarpatské Rusi musely být tyto úřady obsazovány českými úředníky, četníky a příslušníky finanční stráže. Tato skutečnost byla později nacionalisty obou částí republiky zneužívaná na protičeské útoky. Stejná situace byla i ve školství, které bylo budované od základů za vydatné pomoci českých pedagogů. V hospodářské oblasti byla značná pozornost věnována možnostem dopravy jako základnímu předpokladu ekonomického rozvoje krajiny. Zlepšovala sa želez-niční a silniční síť, pozornost byla věnována i rozvoji modernějších metod v zemědělství. Výsledky této podpory ze strany státu se začínaly výrazněji projevovat až v dalším desetiletí existence státu, kdy je, bohužel, přerušila celosvětová hospodářská krize. I přes všechny problémy, ať vnitřní nebo vnější, dokázala 1. československá republika za dvacet let existence společného státu vybudovat ze tří nesourodých částí státu poměrně stabilní, ekonomicky silný stát s demokratickým zřízením, stát, který se řadil mezi nejvyspělejší státy Evropy.
Závěr přednášky byl věnovaný významu 1. ČSR pro oba národy jak z hlediska historického, tak i současného. Z hlediska historic-kého znamenal pro Čechy obnovení české státnosti v hranicích bývalého českého království. Pro Slováky naplnění tolik požadovaného sebeurčení národa a první skutečné stanovení hranic Slovenska jako státu. Pro současnost je možné se domnívat, že bez 1. ČSR by byla diskutabilná otázka vzniku samostatného českého státu a pro Slovensko to byla otázka zásadního významu ne pro případnou existenci samostatného státu, ale vůbec pro existenci národa.
Další akcí byla přednáška na téma Jan Ámos Komenský. Připomenuty byly všeobecně známé skutečnosti ze života a díla J. A. Komenského, jeho význam především jako zakladatele moderní pedagogiky. Bylo vzpomenuto i několik málo známých zajímavostí ze života a díla Komenského. Například jeho možná spolupráce s bývalým Komenského spolužákem ze Strážnice a bývalým knězem Jednoty bratrské Mikulášem Drábikem, známým vizionářem a odpůrcem Habsburků, pro kterého Komenský, který měl velmi dobré kontakty na vysokých místech protikatolické koalice, údajně zasílal informace o připravovaných akcích této koalice a Drábik je ve formě svojich vizí rozšiřoval spolu s výzvami na protihabsburský odpor mezi lidmi. Další zajímavostí byla Komenského mapa Moravy. Tato pomohla archeologům vyřešit záhadu, jak obyvatelé Velké Moravy dopravovali kámen z okolí slovenské Skalice na stavbu svojich hradišť, napr. Mikulčic.
Na závěr můžeme konstatovat, že o naše dosavadní akce byl poměrně velký zájem, zůčastnilo se jich více než devadesát zájemců. Za to patří i poděkování pracovníkům Zemplínské knižnice Gorazda Zvonického z Michaloviec, kteří nám jsou všestraně nápomocni.
JUDr. Miroslav Schýbal
Nejnovější komentáře