Ptají se starého pána na jeho návod, jak se dožít vysokého věku. „Nekouřit, neholdovat alkoholu, žít střídmě.“ „A jak jste prosím starý?“ „Osmdesát pět“. Dalšího kolemjdoucího pána, zřejmě ještě staršího, se ptají na totéž. „Já kouřím, piju, hýřím a užívám si všeho.“ „A jak jste, prosím, starý?“ „Třicet pět.“ Já jsem spíš ten první případ, i když si myslím, že dlouhověkost je dána především geneticky. Správná životospráva genetický předpoklad potvrdí, nesprávný způsob života může věk zkrátit.

Představitel německého osvícenství 18. století Lichtenberg tvrdil, že nikdy člověk nestárne rychleji, než když neustále myslí na to, že stárne. A tak jsem se rozhodl, že své 85. narozeniny zpestřím tradičním Swingovým klavírem. Konal se ve velkém sále Michalovského kulturního střediska, které bylo, spolu se Zemplínským osvětovým střediskem a samozřejmě i ve spolupráci s Českým spolkem, Místní klub Michalovce, hlavním pořadatelem. Záštitu nad programem převzal primátor města Michalovce pan Viliam Záhorčák, který pronesl závěrečný projev. V programu zazněly hlavně swingové skladby, jsem totiž odchovancem a ctitelem zlaté swingové poválečné éry a dokonce tyto melodie představila nejen moje skupina Swing OK 3, ale i mladí nadějní hudebníci z Michalovců. Na tóny swingového hitu Peníze z nebe předvedla taneční skupina Sluníčko z 1. ZŠ Michalovce kreativní moderní vystoupení. Přizval jsem si celkem osm hudebních a tanečních hostů, z Košic přijel vokální kvartet Olivera Saloňe, z domácích hostů pozvání přijaly soubory představující zemplínskou lidovou tvorbu a písně. Chtěl jsem tak vzdát hold místnímu regionu, ve kterém tvořím a spokojeně žiji od roku 1958. Tehdy jsem založil první swingovou kapelu na Zemplíně. Velmi mne potěšil úspěch klavírního vystoupení mé třináctileté vnučky Veroniky s mladou violoncellistkou a doufám, že i ona bude pokračovat v hudebních šlépějích svého dědy. Bouřlivý potlesk zazněl po závěrečném vystoupení šansoniérek Moniky Bjačkové a Gabiky Kozmové, které bravurně zazpívaly čtyři šansony v originálním francouzském přednesu. V úplném finále koncertu všichni účinkující, bylo jich asi 50, zazpívali píseň mého rodného města Kolíne, Kolíne. To dojalo nejen mne, ale i mé sourozence, kteří se též narodili v Kolíně. Myslím, že tato skladba v tomto podání ještě na pódiu michalovského kulturního sálu nezazněla a hned ani tak nezazní. A zpívalo i publikum. Celý program vtipně komentovala známá michalovská konferenciérka Jela Timková. Oceňuji, že všechny soubory vystupovaly zdarma, koncert byl nejen jubilejní, ale i benefiční. Výtěžek ze vstupného byl věnovaný na podporu mladých umělců. Přítomných bylo cca 300 diváků, kolem 30 bylo z místního klubu Českého spolku Michalovce, ostatní počítám k našim příznivcům. Český spolek Košice zastupoval pan Zaťovič. Jsem přesvědčený, že i tento program přispěl k posílení slovensko-české družby, koncert měl dobrý ohlas a mluvilo se o něm i v regionální televizi a tisku.

Otakar Krásenský, Český spolek, místní klub Michalovce

error: Obsah je chránený!!