Je to jenom další katastrofický scénář?

Není téměř média, ve kterém by se aktuálně neobjevila zpráva o katastrofickém suchu, které na nás může dopadnout. Čeští hydrologové tvrdí, že nás čeká nejhorší období za posledních 500 let.

Sucho v Česku

Na Slovensku už také bijí na poplach.

Vody ubývá i na Slovensku

Už několik zim není to, co bývalo, nesněží, hory jsou holé a tak na jaře nemá na nich co tát. Řeky naši předkové „narovnali“, meandrů, mokřin a podobných „výstřelků přírody“ jsme se zbavili a tak nám krajinou protéká voda nepřirozenými, někde dokonce vybetonovanými kanály. Půda žízní, nemluvě o tom, že se zmítá ve smrtelné křeči díky intenzivním dávkám umělých hnojiv, pesticidů, herbicidů, fungicidů…
Vypadá to jako strašení, ale když jsem před několika lety zavítal do rodných Jeseníků a chtěl manželce ukázat, kam jsme chodili na houby a kde jsme pili vodu ze studánek a potůčků, zažil jsem šok. Místo hustého lesa plného stínů, zurčícího potoka, vlhkého mechu, řvoucích ptáků, jahod, malin, borůvek (podle sezony, samozřejmě:) jsme našli jenom holou pláň, která pomalu mířila od stepi k poušti. Potok zmizel. Hřibky bych tu našel se stejnou pravděpodobností, jako kdybych je hledal na Sahaře. Pěšinky rozježděné těžkými koly náklaďáků…
A ještě jeden příklad z lesa. Na rovinaté krajině kolem naší vsi na Zemplíně moc lesy nerostou. Do jednoho jsme donedávna chodili. Vždycky jsme se vraceli s plnými koši hub – od lišek přes bedle až po křemenáče a praváky zde rostlo opravdu všechno. Už několik let do toho lesa nechodíme. Kromě skládek harampádí je tu totiž už jenom sucho. Sucho takové, že když řekneš sirka, vzplane oheň. A obrázek podobný jako v Jeseníkách – zdevastovaný vytěžený les.
Určitě znáte evergreen Karola Duchoňa V dolinách. Překřtili jsme jej na hymnu slovenských dřevobaronů, protože se v něm zpívá: „Je to kraj (…) kde sa drevo z hory tíško zváža…“
Ale hory a lesy jsou jenom jeden problém.
Česko a Slovensko jsou nejžlutější krajiny v Evropě. U nás se pěstuje řepka na největší výměře. Kdybyste věděli, jak dnešní agropodnikatelé pracují s půdou, spláčete nad výdělkem…
Že se nás to netýká? Že prostě otočíme kohoutkem a voda teče? Přesně toto vnímání glosuje motto knížky Zemědělské sucho, která je dostupná na webu intersucho.cz: „Ve městě se tomu říká krásné počasí. Na venkově sucho.“
Co tady necháme příštím generacím?

Intersucho – stav bez příkras