Jak jste na tom se zásobami?

Panika, kterou způsobil corona virus se nejvíce projevila v radikálním nedostatku zdánlivě nepodstatné a opomíjené maličkosti – toaletního papíru. Ten rozhodně není tématem pro salonní rozmluvy a i když ho kupujeme a používáme všichni, moc o něm nepřemýšlíme. Jak ale ukázala aktuální situace, mohl by být, resp. reakce lidí na jeho význam, důležitým indikátorem stavu myšlení ve společnosti. Vzápětí po tom, co jsme zaznamenali momentální výpadek v zásobování touto důležitou komoditou (na světových burzách by se to mohlo projevit jako propad WCP-indexu), následovala reakce v podobě zvýšeného počtu vtipů i vtípků různé úrovně na toto téma. Snad nejlepší z nich byl ten, ve kterém bláznivý vynálezce dr. Emmett „Doc“ Brown oznamuje svému příteli Martymu McFlyovi, že se právě vrátil z roku 2040 a lidem se ještě stále nepovedlo spotřebovat toaletní papír, nakoupený v roce 2020. Ano, je to volné pokračování kultovního filmu Back to the Future. Když jste ho ještě neviděli nebo si chcete osvěžit paměť, nalistujte si Česko-Slovenskou filmovou databázi.

Návrat do budoucnosti

V případě, že řešíte, co a jak, jestli si dojít do obchodu pro další zásoby nebo vystačíte s tím, co máte, nabízí student Ben Sassoon a jeho kamarád, umělec San Harris z Velké Británie kalkulačku, ve které si můžete spočítat, jak jste na tom. Uletěný nápad nese poselství: Ne každý má možnost dojít si pro papír do obchodu, nebuď sobec! A vizitku chování lidí: Průměrný spotřebitel má o 500% víc toaletního papíru, než spotřebuje v době karantény.

WC papír kalkulačka

A na trochu vážnější téma

Nezapomeňte, že v noci ze soboty na neděli (z 28. 3. na 29. 3.) se zase jednou mění čas. Ve 2:00 se ručičky hodin posunou na 3:00 a celá země bude v režimu letního času. Možná naposled, ale to ještě není jisté.
Kde se vlastně tato změna času vzala?
Myšlenka změny času, respektive času, který by ušetřil denní světlo, se poprvé objevila v roce 1784 v pojednání amerického státníka, myslitele, vynálezce a spisovatele Benjamina Franklina.

Pojednání Daylight Saving od Benjamina Franklina

A první vážně míněný návrh na zavedení letního času podal londýnský stavitel William Willet v roce 1907 (jeho návrh v plném znění v angličtině je zde: http://www.webexhibits.org/daylightsaving/willett.html).
V Evropě se tato praxe začala využívat v roce 1916 ve Švédsku, Německu a Rakousko-Uhersku, ale po válce tento experiment zrušili. Na území Československa bylo střídání času zavedeno v době Protektorátu a potom v roce 1946/47.
Postupně v druhé polovině 60. let a v 70. letech střídání času zavedli západoevropské státy sdružené v EHS. Československo zavedlo zimní a letní čas v roce 1979, v době energetické krize. A v roce 1981 došlo k ustálení praxe změny času v březnu a říjnu.
Jak to bude dál a jestli myšlenka střídání času přežije?
Úspora energie, která byla hlavním argumentem už neobstojí. Jak zjistila Pražská energetika (zpráva z roku 2008), přímá úspora elektrické energie je pouze 0,5 %, navíc stoupá spotřeba benzínu a nafty. Změna času přináší i zmatek v dopravě a zdravotní problémy obyvatel. V roce 2014 vznikla v Evropském parlamentě iniciativa za zrušení střídání času. V následném průzkumu se více jak 84 % dotazovaných vyjádřilo za zrušení tohoto systému. Ovšem Evropský parlament, kromě toho, že z moci úřední určil rok 2021 jako poslední, kdy se bude měnit čas, dospěl také k závěru, že si má každá členská země vybrat, jestli bude používat letní nebo zimní čas. Když se nedohodnou členské země, nastane tu parádní zmatek, jehož důsledkem může být i to, že si při každém překročení hranic členské země budeme nastavovat jiný čas. Nejlépe to ilustruje současný stav ve Španělsku a Portugalsku, které mají odlišné časové pásmo. Podívejte se na mapu a není co dodat…
V každém případě nezapomeňte si dneska večer nebo zítra ráno nastavit budíky na letní čas. Chytré telefony, počítače a televize to zvládají automaticky, ale kukačky a pondusky ne, pomozte jim!

error: Obsah je chránený!!