Známé osobnosti žijící v jedné době, ale v úplně jiném prostředí – ve druhé polovině 19. století a počátkem 20. století, v době technického a uměleckého pokroku a probouzející se touhy po vlastním státě. Bratři Alois a Vilém Mrštíkové, spisovatelé z rázovitého koutu Moravy a malířka Zdenka Braunerová z Prahy. Co je spojovalo? Především podobnost ducha toužícího po uplatnění se v uměleckém světě. Hluboké přátelství, ba i láska, Viléma a Zdenky.
O životě bratří Mrštíků, malířce Braunerové a o jejich přátelství jsme si vyprávěli na klubovém setkání ve čtvrtek 23. března 2017. Většina posluchačů jména osobností znala, ale blíž o nich slyšeli vlastně poprvé. Vyprávěla paní Babjáková, která navštívila ateliér malířky Braunerové v Roztokách u Prahy. V tomto zajímavém, svérázném ateliéru se z úst velmi sdílné průvodkyně dozvěděla mnoho o životě umělecké „bohémy“ Prahy na přelomu století. Vyprávění o životě Zdenky Braunerové bylo doplněno informacemi a úryvky z knížky Františka Kožíka Na křídle větrného mlýna.
Bratři Mrštíkové byli čeští spisovatelé realisticky až naturalisticky zaměřeni na život moravského venkova. Připomeňme například společně napsané dílo Maryša. Těžko se najde Čech, kterému toto drama nic neříká. Někteří divadelní hru zhlédli na prknech známých divadel, někteří na prknech ochotnických scén v hospodách, parcích, ale i na televizní obrazovce. A ještě dnes máme ve vzpomínkách nezapomenutelné výkony známých herců v rolích Maryši, Vávry, Lízala, Francka.
Alois Mrštík (1861 – 1925) je autorem románové kroniky Rok na vsi, obrázků z Tater Hore Váhom, povídky Dobré duše. Vrcholem jeho díla je kronika moravské dědiny Rok na vsi – obraz života na pomezí Hané a Slovácka. Je v ní vykreslený svérázný život v rámci celého církevního roku, se všemi zvyky, radostmi a starostmi, ale i lyrický popis přírody v každém ročním období. Alois Mrštík působil celý život jako učitel na různých místech Moravy.
Po několika letech pražského literárního a společenského života odchází Vilém Mrštík (1863 – 1912) zpět na Moravu k bratru Aloisovi. V Praze poznává osobnosti tehdejšího společenského života. Joža Úprka, malíř jeho rodného kraje, jej seznamuje právě s malířkou Zdenkou Braunerovou. Milostný vztah sice nekončí manželstvím, ale přátelství jim zůstane do konce života. Malířka ilustruje některé z Vilémových povídek. Vilém je autorem známého zfilmovaného románu Pohádka máje, románu Santa Lucia, nadčasové brožury Bestia triumphans, mnoha povídek a je také spoluautorem dramatu Maryša. Brožura Bestia triumphans se věnuje ochraně pražských památek na přelomu dvou století. Spolu s malířkou usiluje o zachování staré Prahy v době nástupu nových architektonických slohů a zatracování všeho starého.
Zdenka Braunerová (1858 – 1920). Česká malířka, grafička a knižní výtvarnice se jako jedna z prvních žen profesionálně zabývala výtvarným uměním. Studovala a pobývala v Paříži, navštívila Anglii, Itálii, Německo. Dostala se do okruhu francouzské umělecké generace přelomu století a převzala úlohu zprostředkovatelky české kultury ve Francii. Jejími důvěrnými přáteli byli malíř Antonín Chittussi, literát Julius Zeyer, spisovatel Vilém Mrštík. Dopisovala si s významnými osobnostmi společenského života (architekti Bílek a Jurkovič, malíři Švabinský, Zrzavý, Úprka, básník Halas a jiní).
Dnes nám dílo malířky připomíná její rozkošný ateliér v Roztokách u Prahy, který si sama navrhla a zařídila. Zde, v opravdu skromných podmínkách, žila a tvořila do konce života. Jen zimu trávívala v Praze. Tady, v letovisku nedaleko Vltavy, v ateliéru umístěném uprostřed ovocné zahrady, se cítila dobře, zde vznikala její díla. Prohlídka obrazů v galeriích, třeba i světových, je rozhodně obohacující a uchvacující. Doporučuji však návštěvu této malé galerie, kde mezi uměleckými díly stále cítíme přítomnost jejich autorky. A pokud navštívíte Vyšehradský hřbitov, pokloňte se u jejího pomníku.
Miluše Babjáková
foto Jiří Gregorek
Nejnovější komentáře