Po delší době jsme pokračovali v našem společenském klubu přednáškou o osobnostech Čech v oblasti architektury. Dušan Jurkovič byl sice architektem slovenským, ale i v Čechách po něm zůstalo dílo, které určitě pozná většina z nás.

Je nám blízké a pokládáme ho tak trochu za naše, neboť částečně vznikalo za společného státu. Jelikož jde určitě o dílo známe v Čechách a na Slovensku přiblížíme tohoto architekta i těm, kteří se naši přednášky nezúčastnili. Paní Timčáková nám Dušana Jurkoviča přiblížila opravdu podrobně. Přednášku zpracovala přehledně podle jednotlivých roků architektova života, což bylo dobře vymyšlené

Dušan Jurkovič je považován za jednu z největších osobností slovenské architektury. Narodil se 23. 8. 1868 v Staré Turé. Kořeny Jurkovičova směřování k práci s lidovými formami můžeme hledat už v rodinném zázemí, otec patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění. Po studiu na nižším gymnáziu v Šoproni odešel do Vídně, kde v letech 1884 – 1889 studoval na Státní průmyslové škole.
Během krátké praxe v ateliéru architekta Bully v Martině ho zaujaly práce lidových tesařů ve dřevě. Šest let pracoval v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně. Za jeho částečné pomoci realizoval stavby pro Národopisnou výstavu ve Vsetíně a Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Ocenění práce mu přineslo zakázku na stavbu souboru výletních ubytoven Pustevny na Radhoši (1897 – 1899). Touto prací – mimochodem jde o jeho nejznámější dílo – začíná jeho široká architektonická práce v Čechách.
Roku 1899 získal nabídku Františka Mareše, ředitele brněnské dívčí školy Vesna, na vytvoření návrhu zařízení tzv. malého internátu. Tato nabídka byla pro něj impulsem pro přestěhování do Brna. Ve stejném roce vytvořil v Brně ještě návrhy zařízení vlastního bytu v ulici Veveří a interiérů dalších dvou bytů. Záhy se také zapojil do brněnského kulturního života, navázal přátelské vztahy s Jiřím Mahenem, bratry Mrštíkovými, Josefem Merhautem. Stal se členem Klubu přátel umění, s jehož podporou vydal publikaci Pustevny na Radhošti (1900).
V Brně vytvořil i několik architektonických realizací. Největšího významu dosahuje vlastní vila v Žabovřeskách postavená v roce 1905, která je příkladem principů lidové tvorby spojenými s vídeňskou modernou. Vídeňskou modernu je možné odhalit na domě Škardy (1908), majitele sklářského závodu v Brně, který dodal sklo pro mozaiku na Jurkovičově vile. Mezi další realizace v Brně patří stavba části Pomologického ústavu v Bohunicích (1900 – 1901). Jurkovič se spolupodílel také na stavbě dělnické kolonie 16 domků v Novém Lískovci (1908). Během své „brněnské“ životní etapy realizoval také projekty lázeňských domů v Luhačovicích (1901 – 1903), úpravy zámku v Novém Městě nad Metují (1908 – 1913).
Za 1. světové války realizoval výstavbu řady vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě. Vedle bohaté architektonické a návrhářské tvorby se usilovně věnoval i objevování krás slovenské krajiny a její propagace v Čechách a na Moravě.
Významná jsou samozřejmě i budovy a stavby realizované na rodném Slovensku. Či už  budova Slovenského domu ve Skalici, secesní stavba z roku 1905 s mozaikovou fasádou podle návrhu Mikoláše Alše s původním vnitřním zařízením, s divadelním sálem s dekoracemi od Joži Uprky. Jméno Jurkoviče přišlo na Slovensku do povědomí hlavně realizací pamětníku generála M. R. Štefánika – Mohyla na Bradle, budovami visuté lanovky na Lomnický štít a budovami a obytnými vilami hlavně v Bratislavě.
Je možné, že při svých cestách po Čechách a Slovensku se zastavíte u Jurkovičových staveb a určitě se potěšíte například pohledem na rozmarné budovy na Pustevnách či v Luhačovicích anebo zase na monumentální budovy či stavby na Slovensku. Předkládáme Vám seznam jeho nejznámějších:

  • Libušín a Maměnka na Pustevnách v Beskydách
  • lázeňské budovy a kolonáda v Luhačovicích
  • budova restaurace v Pekle u Nového Města nad Metují
  • rekonstrukce zámku v Novém Městě nad Metují
  • vlastní vila v Brně – Žabovřeskách
  • nájemní dům v Brně (Dvořákova ul. 10)
  • Bartoňova vila v Brně – Králově Poli (Jungmannova ul. 46)
  • vila dr. Náhlovského v Praze – Bubenči
  • mohyla Milana Rastislava Štefánika na Bradle
  • Kochovo sanatorium v Bratislavě
  • Křížová cesta na Hostýně
  • Slovenský dom ve Skalici
  • budovy visuté lanovky Tatranská Lomnica – Lomnický štít
  • přestavba zámku u Spišského Štiavniku
  • vila Theodory Němcové (dcera B. Němcové) v Jičíně (M. Koněva čp. 150)
  • Jiráskova chata s rozhlednou na vrchu Dobrošov u Náchoda
  • rodinné domy a vlastní vila, Lermontovova ulica Bratislava
  • památník obětem I. světové války Becherov

Miluše Babjáková

Galerie hrdostiArchitekt Dušan Jurkovič a jeho dílo v Čechách