Na světě je kolem 1700 zařízení, nazývaných genové banky, která shromážďují semena jak kulturních, tak divoce rostoucích rostlin jako odkaz – dědictví pro příští obyvatele zeměkoule. Jejich provoz stojí ročně miliardy korun, ale není možné dívat se na to jenom z hlediska momentálních nákladů. Je to prostě pojistka pro budoucí generace. Vždyť podle jiných údajů kolem 40 % veškeré flóry na Zemi je ohroženo právě (zlo)činností člověka a jeho nesmyslným honěním zisku za každou cenu. Řada z nás k tomu přispívá svou nečinností a rezignací.
Ještě z loňského jara si pamatuji hrozivý pohled, který se mi nabídl z okénka letadla, prolétajícího nad územím Česka – sem-tam zelený les, ale zbytek jenom a pouze žlutá řepka. Jakoby se čeští zemědělci specializovali jenom a pouze na tuto plodinu. Navíc šlo o lány, které by bylo stěží obejít za půl dne. Snad až tento pohled mi dal vysvětlení, proč vlastně „semínkové banky“ vznikly.
Člověk za posledních 13.000 let vyšlechtil miliony druhů rostlin. Rozmanitost se ale díky masivní a agresivní zemědělské politice mění na monotónnost, intenzivně šlechtěné rostliny ztrácejí na odolnosti a bez podpůrných prostředků takřka nejsou schopné přežít… Vidím to na políčku vedle našeho domečku, kde byla zaseta kukuřice do nehnojené a nepostřikované půdy. Zatímco na poli intenzivně pěstěné kukuřice se několikrát v roku otočil traktor s postřikem na podporu růstu a proti plevelu, na tom našem jsme nechali všechno na přírodu. A i když je mocná čarodějka, tohle nezvládla. Klásky stěží uživí myší rodinku, úroda z celého políčka sotva stačí pokrýt náklady na setí a obdělání půdy. I díky tomu, že předtím na tom samém políčku byl postřik stejně intenzivní, umělá hnojiva stejně hojně sypaná a obří stroje mohutně vyorávali snad základové koly aborigenských chatrčí na opačném konci zeměkoule a potom celé pole zhutnili do mohutnosti betonového parkoviště pro náklaďáky…
5. prosince si připomeneme světový den půdy. Bez půdy bychom se semínky neměli moc co dělat. Patří k sobě jako Jeníček s Mařenkou v pohádce o perníkové chaloupce. Schraňování a uchovávání semen rostlin vypadá také jako v pohádce. Tak se podívejte, jak se to kde dělá a kdo konkrétní na tom pracuje.
A podívejte se, jak to vypadá v nejmrazivější genové bance na Špicberkách ve Svalbard Seed Vault
Máte doma také svou vlastní genovou banku? Třeba 15 druhů rajčat, 10 druhů paprik, nepočítaně okurek, nějaká semínka dýní… Pochlubte se!
Nejnovější komentáře